Několikrát jsem citoval z klasické práce Frederika P. Brooka "The Mythical Man-Month". Vřele doporučuji edici k 25 výročí (ISBN 0-201-83595-9), ke které je přidán článek z roku 1986 ``No Silver Bullet''.

Tato nová edice je doplněna neocenitelným zpětným pohledem na uplynulých 20 let, ve kterém se Brook upřímně přiznává k tvrzením, která nebyla potvrzena dalším vývojem. Já jsem toto zpětné ohlédnutí poprvé četl ve chvíli, kdy tento článek byl z velké části hotov a překvapilo mne, že Brooks přičítá principz tržiště Microsoftu!.(Ve skutečnosti se ale toto tvrzení ukázalo mylné. V roce 1998 jsme se z uniklých dokumenů, tzv. Halloween Documents dozvěděli, že vnitřní vývojářská komunita Microsoftu je balkanizovaná, bez možností obecného přístupu ke zdrojům, které styl tržiště vyžaduje.

Gerald M. Weinberg's v knize The Psychology Of Computer Programming (New York, Van Nostrand Reinhold 1971)zavedl poněkud nešťastně označený pojem "nesobecké programování". Ačkoliv nebyl zdaleka prvým, kdo si uvědomil nedostatečnost "principu založeném na příkazech", byl pravděpodobně první, který rozpoznal a zdůvodňoval toto stanovisko s ohledem na vývoj software.

Richard P. Gabriel, který přemýšlel nad Unixovou kulturou v období před Linuxem, váhavě argumentoval o přednostech jednoduchých stylů tržiště ve svém článku z roku 1989 Lisp: Dobré zprávy, špatné zprávy a jak zvítězit. Ačkoliv již v některých ohledech zastaralá, tento esej je stále uctíván mezi příznivci Lispu (včetně mne). Byl jsem upozorněn, že část nazvaná "Horší je lepší" lze vyložit jako předpověď Linuxu. Tento článek je přístupný na WWW na adrese http://www.naggum.no/worse-is-better.html

Kniha De Marca a Listera Peopleware: Productive Projects and Teams (New York; Dorset House, 1987; ISBN 0-932633-05-6) je nedoceněný klenot. Byl jsem velmi potěšen, když Fred Brooks jej citoval ve své retrospektivě. Ačkoliv málo z toho, co autoři píší je přímo aplikovatelné na Linux, jejich náhled na nutné podmínky pro tvořivou práci je přesný a cenný pro každého, který chce přenést některé přednosti tržiště do komerčního prostředí.

Na závěr musím připustit, že jsem článek téměř nazval "Katedrála a Agora". Agora je řecký výraz pro otevřený trh nebo místo veřejných setkání. Články Marka Millera a Erica Drexlera popisující vlastnosti tržních počítačových ekologií, mne pomohly ujasnit si analogické jevy v otevřeném společenství, když jsem narazil na Linux o pět let později. Tyto články jsou dostupné na síti na adrese http://www.agorics.com/agorpapers.html.